|
Umístění stavby:
Pasivní a nízkoenergetické domy musí mít vhodnou orientaci pozemku k světovým stranám.
Orientace obytných místnotí k jihu pro využívání pasivních solárních zisků.
Pasivní solární zisky:
Jižně orientovaná nezastíněna budova, je současně solárním domem.
Pasivní solární zisky mohou pokrýt až 40% tepla na vytápění objektu při minimalizovaných tepelných ztrátách.
Pro dosažení těchto výsledků jsou používána okna s nízkou emisivitou trojitého zasklení plněné argonem, nebo kryptonem
a superizolovaným rámem. Tepelné zisky těchto skel při jižní orientaci a při malém zastínění jsou dokonce i od prosince
do února vyšší než tepelné ztráty. U nižší než 0,80 W (m2.K)
Superizolace:
Jedním z nejdůležitějších kritérií pasivního či nízkoenergetického domu, je její kompaktní thermická schránka bez tepelných mostů
v konstrukci s optimálním poměrem prosklení A/V.
Všechny stavební díice tvořící vnější plášť domu musí mít hodnotu tepelné prostupnosti U nižší než 0,15 W (m2.K)
Vzduchotěsnost:
Pasivní a nízkoenergetické domy musí být postaveny vzduchotěšně.
Celý dům obklopuje vzduchotěsný plášť, spoje mezi stavebními dílci musí být velmi pečlivě utěsněny.
Zamezujeme tím nechtěnému proudění vzduchu a snižujeme nebezpečí poškození stavby z důvodu vniknutí vlhkosti a kondezace vodních par
v konstrukci. Netěsnost v plášti budovy se identifikují při tzv. tlakovém testu n50 (prováděné např. metodou Blowerdoor).
K tomu je v budově vytvořen podtlak o velikosti přibližně 50 Pa.
Při tomto zkušebním tlaku může netěsnosti uniknout za hodinu maximálně 60 % z celkového objemu vzduchu v daném prostoru.
Důležité je, aby tlakový test byl proveden ihned po provedení konstrukčních prací v takovém stádiu stavby,
kdy ještě lze provést dodatečné opravy. Pasivní dům má hodnotu n50 maximálně 0,6 h-1.
Ventilace a vytápění:
Větrání není v prvé řadě energetickým problémem, nýbrž hygienickou nutností.
Má omezit koncentraci CO2 v interiéru, regulovat relativní vlhkost vzduchu a odstranit nežádoucí pachy a škodlivé látky.
Pro omezení obsahu CO2 na hygienicky přípustné maximum 0,1% je dostačující objemový tok vzduchu 20 až 30 m3 vzduchu na osobu za hodinu
(v dětském pokoji až 35 m3). Spolehlivou výměnu vzduchu v místnostech lze zaručit jen při použití mechanických ventilačních zařízení,
neboť výměna vzduchu při větrání okny je závislá na směru proudění vzduchu, rychlosti větru, na rozdílu teplot,
ale především na chování uživatelů. Protože pasivní domy spotřebují na vytápění až o 80% méně energie,
postačí na jeho dotápění distribuovat teplo pomocí větrací jednotky s rekuperací tepla, která v domě již beztak existuje.
Přicházející čerstvý vzduch je za tímto účelem v chladných dnech po průchodu rekuperátorem ohříván.
Teplo pro dohřívání příchozího vzduchu může pocházet nap~íklad ze systému pro ohřev teplé užitkové vody.
Další z možnostíje také použití malého tepelného čerpadla, které odebírá teplo z odpadního vzduchu poté, co projde rekuperátorem.
Ten je tehdy stále ještě teplejší než venkovní vzduch a obsahuje také latentní teplo vodní páry uvolňované z různých zdrojů v domě.
Pro dosažení ještě větších úspor doporučujem také instalaci solárního systémů pro podporu vytápění a ohřevu TUV.
Dále můžeme pomocí zemního kolektoru v chladných zimních dnech nasávaný vzduch ohřát na teplotu vyšší o 5 °C a v létě ho naopak
ochlazovalo 5 °C a využIt systém vytápěn í jako klimatizaci. Díky zabudovaným filtrům ye větrací jednotce zbavujeme také vzduch
nežádoucích pylů a ostatních alergenů. V oblastech zatížených dopravou neproniká hluk do domu, a přesto je uvnitř bezprašný
čerstvý vzduch. Jednotka zajištuje také výměnu vzduchu v interiéru i při delší nepřítomnosti obyvatel domu nebo v noci.
Samozřejmě lze i v pasivním domě kdykoliv v případě potřeby otevírat okna.
Rozvody a instalace:
Potrubí pro přívod teplé vody instaloavat pokud možno co nejkratší, celé uvnitř vytápěné části budovy a použít pro něj dobrou izolaci.
Použít izolovaný nosník koupelnové vany a instalovat armatury šetřící vodu.
Zásobník na teplou vodu umístit ve vytápěné části domu a velice dobře zaizolovat.
Všechny domácí spotřebiče musí být v energetické třídě A nebo A+.
V případě myčky a pračky zvolit modelovou řadu, do které je možné napojit teplou vodu.
Instalovat kuchyňskou digestoř pouze s cirkulačním provozem s kovovými lapači tuku.
Rozhodnutí o stavbě vlastního domu většina lidí učiní pouze jednou za život.
Na rozhodnutí s tak velkým trvalým účinkem je proto třeba se dobře připravit, neboť by mělo vést k osobnímu pohodlí
a vysoké spokojenosti s bydlením. V případě, že zvolíte pasivní standard, bude to pro Vás nejlepší penzijní připojištění v životě.
Budoucích cen paliv se ten, kdo v pasivním domě bydlí, nemusí bát.
| 
)
)
)
)
| Pasivní a nízkoenergetické domy